Array

Zemědělství

Charakteristický krajinný ráz, který dal Českému středohoří přízvisko „Zahrada Čech“, začala krajina nabývat zhruba od poloviny 19. století a v podstatě si ho uchovala až do současnosti.

 

 

 

Orná půda je zastoupena převážně v západní části Středohoří. Pozemky  jsou často spojeny ve velké celky s intenzivnějším způsobem hospodaření. Orná půda v některých případech zasahuje až k úpatí lounských kopců a přímo navazuje na travní společenstva. Právě v místech přechodu orné půdy na travní porost se vyskytují cenná společenstva rostlin a živočichů, která jsou odolná vůči mechanickému tlaku, ale jsou  citlivá na  chemické postřiky. Velké celky orné půdy pak nalezneme ještě v oblasti Litoměřicka.  V uplynulých letech bylo velké množství orné půdy v krajině Českého středohoří zatravněno a přeměněno na louky a pastviny.

Travní porosty

Pro krajinu Českého středohoří je významné zejména ošetřování travních porostů. Jedná se především o louky a pastviny, jejichž převážná část je udržována za pomoci dotačních prostředků (viz programy péče o krajinu). Specifická je údržba tzv. suchých stepních trávníků, které se nacházejí hlavně v západní části Středohoří.

Kosení travních porostů probíhá převážně za  použití strojové mechanizace.  Tradiční kosení kosou bylo většinou nahrazeno křovinořezem a uplatňuje se hlavně na malých plochách a na podmáčených loukách. Travní porosty rozryté divokými prasaty bývají urovnávány vláčením. V omezených případech je využíváno mulčování, a to zejména v případě obnovy travního porostu po odstranění náletových dřevin. Pro přírodu však nejcitlivějším způsobem kosení zůstává použití kosy a lištové sekačky.

Pastva skotu, ovcí a koz je nedílnou součástí údržby travních porostů. Mezi uvedenými skupinami jsou rozdíly nejen ve váze a zatížení travního porostu, ale také ve způsobu jeho výpasu. Skot spásá celý travní porost a vyhýbá se pokáleným a pomočeným místům.  Ovce spásá nižší patro porostu i  pokálená místa, ale vyhýbá se metajícím travám. Koza nejraději okusuje dřeviny, spásá spíše střední a vyšší patra porostu a vyhýbá se pokáleným a pomočeným místům. Na pastvinách zůstávají nespasené rostliny (nedopasky), které slouží jako živné rostliny pro hmyz. Z nedopasků  je však třeba odstraňovat nevhodné druhy rostlin jako je např. šťovík tupolistý a šťovík kadeřavý.

Právě kombinace pastvy a kosení umožňuje zachování  druhové bohatosti rostlin a živočichů a vytvoření pestré mozaiky krajiny. Pokud to umožňují podmínky stanoviště je nejvhodnější střídat pastvu se sečí.

 

Ovocnářství

Krajina Českého středohoří je ode dávna spojena s ovocnými stromy. I když  zastoupení ovocných stromů ve volné  krajině dnes není tak vysoké jako v minulosti, jsou stále její součástí a poskytují domov řadě cenných druhů organismů.

Zbytky extenzivních sadů vysokokmenů jsou ke spatření zejména na úpatích a svazích kopců (např. Lovoš, Oblík). Velmi často bývají využívány pro pastvu hospodářských zvířat.

S  intenzivními sady se setkáme hlavně na Litoměřicku (Želkovice, Ploskovice, Liběšice) a částečně i na Teplicku (Žim) a Děčínsku (Malšovice). Bio sady ve Středohoří bývají často součástí ekologicky hospodařících farem. První bio sady ve Středohoří byly založeny v Chrámcích. Rodinná farma Zámecké sady Chrámce provádí přímé zpracování ovoce v prostorách farmy, a to  tradičním „manufakturním“ způsobem za využití starých receptur.

 

Historii ovocnářství dokládá většina dochovaných dokumentů z oblasti. První zmínky o ovocných sadech pocházejí již z roku 1088 – Žitenické sady u Litoměřic. Ovoce z oblasti bylo dopravováno labskými čluny zejména do Drážďan, Berlína a Hamburgu. Místními odběrateli byla hlavně lázeňská města a Praha. Výrazný podíl na pěstování ovocných stromů měl také  obchod se sušeným ovocem. Až do konce monarchie bývaly v každé obci minimálně dvě sušárny ovoce. Právě sušárny ze Středohoří patří mezi technologicky nejvyspělejší sušárny a mají pozoruhodné prostorové upořádání. První česká továrna na ovoce byla založena v roce 1885 v Třebenicích. Díky blízkosti továrny byly vysazovány  např. na svazích pod Lovošem  odrůdy typické spíše pro jižní Moravu – mandloň. Ještě dnes lze v krajině nalézt pozůstatky těchto mandloňových sadů.  Obce, na jejichž území jsou či byly rozsáhlé sady, nesou jejich upomínku ve svých znacích (Malšovice, Prackovice nad Labem,…) Pěstování ovocných stromů v kraji  se promítá také do  místních názvů (např. Švestková dráha) a  do společenských akcí (např. Slavnosti květů  v Ploskovicích).

 

Správa CHKO České středohoří se od roku 2001 věnuje mapování starých ovocných stromů v krajině Českého středohoří. Plody jabloní a hrušní jsou za účasti pomologů určovány na podzimním setkání v Děčíně  na Libverdě. Určené plody je pak možno shlédnout jako součást podzimní Zemědělské výstavy v  Děčíně a jako samostatnou výstavu v prostorách sídla  Správy CHKO v Litoměřicích. Získané informace o vyskytujících se odrůdách  nám nejen dokládají bohatost zdejší oblasti, ale slouží jako cenný zdroj při výběru stromů pro výsadby do volné krajiny. Staré odrůdy ovocných stromů jsou  méně náročnější na podmínky stanoviště a jsou více odolnější vůči chorobám. Pěstované v podobě vysokokmenů či polokmenů jsou do krajiny navraceny při obnově polních cest,  stromořadí, mezí, biokoridorů, starých sadů, apod. 

 

Vinařství

Chráněná krajinná oblast  České středohoří zasahuje do dvou vinařských oblastí – Mostecké a Žernosecké.

Vinařská oblast Most  je v Českém středohoří zastoupena pouze vinicemi na území vinařské obce Chrámce. Zdejší vinařství je hlavním výrobcem košer vín v České republice. Znamená to, že celá výroba košer vína je oddělena od ostatních vín a účastní se jí pouze ortodoxní židé.

Historie oblasti spadá až do roku 1209. Znovu bylo vinařství obnoveno v roce 1967 ing. Ivanem Váňou na Státním statku Most v Chrámcích a zvolna se opět rozšiřovalo na teplé svahy kolem Mostu. Vinařství je celoživotním dílem rodiny Ivana Váni a jeho vína jsou oceňována na domácích i zahraničních výstavách.

Vinařská oblast Velké Žernoseky je zastoupena viničními obcemi Litoměřice, Lovosice, Malé Žernoseky, Michalovice, Velké Žernoseky a Žalhostice.

Větší část viničních poloh je na čedičových půdách, velmi vhodných pro získávání plných červených vín  a extraktivních vín bílých. Oblast však vždy byla orientována  na  vína bílá, která zde dosahují  výborné jakosti hlavně v tradičních odrůdách  Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, a Rulandské bílé. Vinice ve Velkých Žernosekách patří k nejseverněji položeným  vinicím v České republice. Vinné sklepy a pozdně barokní zámek ve Velkých Žernosekách tvoří  komplex, který je historicky, kulturně, technicky a památkově zcela ojedinělý. Sklepy náležely cisterciánskému klášteru v Altzel u Míšně, jsou vytesány do skály a nesou názvy jako např. Křížový, Jánský, Hluboký,…

Historie oblasti spadá do roku 1057. Vinařským centrem severních Čech bývaly Litoměřice, kterým Karel IV. daroval v roce 1359 rozsáhlé území pod horou Radobýl pro založení vinohradů.

S pozůstatky vinic, viničních sklepů a viničních domků se můžeme setkat i v okolí Ústí nad Labem - např. v Dolních Zálezlech a pod hradem Střekov. Zdejší vinice zanikly s epidemií révokazu na počátku 20. století.

 

Chmelařství

Krajina Českého středohoří zasahuje do dvou chmelařských oblastí - Žatecké a Úštěcké.

Chmelařská oblast Žatecko zasahuje do CHKO katastry  okresu Louny - Břvany, Dobroměřice, Charvatce u Loun, Chožov, Chraberce, Lenešice a Třtěno.

Kombinace průměrných srážek, teplot, půdních profilů, nadmořské výšky a světla dávají vzniknout jemnému aromatickému chmelu odrůdy  Žatecký poloraný červeňák, který je díky svým výjimečným vlastnostem používán pivovary na celém světě. V roce 2007 bylo označení Žatecký chmel zapsáno do Rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení.

Chmelařská oblast Úštěcko zasahuje do CHKO  katastry okresu Litoměřice - Býčkovice, Děčany, Dolní Chobolice, Držovice, Dubičná, Habřina u Úštěku, Horní Chobolice, Horní Nezly, Horní Řepčice, Chudoslavice, Konojedy, Lhota u Úštěku, Liběšice u Litoměřic, Litoměřice, Lovosice, Lukov u Úštěku, Ploskovice, Srdov, Starý Týn, Těchobuzice, Trnobrany, Trnovany u Litoměřic, Úštěk, Vchynice, Zimoř.

Správa CHKO České středohoří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt