Array

Lesnictví

Naprostá většina lesů CHKO České středohoří patří do přírodní lesní oblasti (PLO) České středohoří, malé okrajové části pak do PLO Polabí a Severočeská pískovcová plošina a PLO Český ráj. Lesy zaujímají plochu 29 961 ha, tj. 28 % rozlohy CHKO ČS.
 Z hlediska organizačního je lesní hospodářství na pozemcích ve vlastnictví státu řízeno oblastními inspektoráty Lesů ČR, s.p. (OI LČR) : OI LČR Liberec (LS Česká Lípa), OI LČR Teplice (LS Litoměřice, Děčín, Sněžník, Rybniště, Litvínov) a OI LČR Křivoklát ( LS Žatec).
Mezi další významné vlastníky patří města a obce : např. Město Děčín, Město Litoměřice, Město Most, Město Ústí nad Labem, Město Úštěk, Město Žandov, Obec Hlinná, Obec Horní Libchava, Obec Kravaře, Obec Levín, Obec Libouchec, Obec Lovečkovice, Obec Stružnice, Obec Verneřice. Ze soukromých vlastníků lze jmenovat Lesy M. Lobkowicze.


Bohaté, většinou ultrabazické podloží podmiňuje naprostou převahu společenstev živné řady edafické. Značné rozdíly klimatických podmínek vedou k významnému rozpětí v zastoupení lesních vegetačních stupňů od dubového v nejteplejších okrajích k jedlobukovému na přechodu do Lužických hor, symetricky rozdělených okolo převažujícího dubobukového stupně. Nejrozšířenějším společenstvem jsou proto živné (převážně bazické) dubové bučiny.

 V lesích Českého středohoří je zastoupeno pět lesních vegetačních stupňů :
1 - dubový (8,3 %), 2 - bukodubový (31,3 %), 3 – dubobukový (49,7 %), 4 – bukový (7,7 %), 5 – jedlobukový (3 %).

 V současných porostech jsou nejvíce zastoupeny porostní typy smrkové na živných stanovištích středních poloh (24% ), v nižších polohách (exponovaná stanoviště nižších poloh, kyselá stanoviště nižších poloh a živná stanoviště nižších poloh) porostní typy dubové, a také smíšené listnaté. Významný podíl mají typy bukové, borové jsou omezeny na pískovcová podloží.

Současné zastoupení dřevin
Smrk je nejrozšířenější dřevina, silně trpí červenou hnilobou v porostech, od stádia tyčovin proředěných a zabuřeněných.

Kromě nejsušších obvodů vyhovují zdejší růstové podmínky mimořádně buku a dalším listnáčům. Velká část hřebenů a svahů, zvláště na pravém břehu Labe, patří k čistým, jednoetážovým bukovým porostům, které je výhledově nutno rozšířit na úkor nevhodných smrkových porostů a v pásmech ohrožení imisemi.
Na balvanitých svazích a ve svahových úžlabích přistupuje klen a jasan. V nižších polohách převažují dubové porosty, jejichž produkční optimum je na těžších hlubokých půdách. Časté jsou i nepravé kmenoviny, zejména na okrajích komplexů.
Borové porosty jsou vázány na písčité půdy pískovcových obvodů. Dobrý vzrůst v celé oblasti vykazuje přimíšený modřín ( v minulých letech často používán v neúnosné míře, nyní je jeho použití korigováno ustanoveními zákona č.114/92 Sb o ochraně přírody a krajiny ve znění platných předpisů), na obohacených půdách lípa.
 
Zdravotní stav lesů
Zdravotní stav lesů v CHKO ČS je pravidelně vyhodnocován v platných lesních hospodářských plánech (k nahlédnutí na příslušných lesních správách), souborně pak v oblastním plánu rozvoje lesů (k nahlédnutí např. na příslušných krajských ředitelstvích).
Obnova lesa je znesnadněna nepříznivým působením sucha a buřeně, tlakem spárkaté zvěře, kvalitou sazenic, technologií výsadby a její kvalitou. Procento nezdaru z celkového zalesnění dosahuje až 60%.
Poškození starších porostů může mít několik příčin : imise (především jehličnany), abiotické  činitele (bořivý vítr, sníh a námraza), biotické činitele (zvěř –  okus, hmyz – bekyně mniška, lýkožrout smrkový, obaleč dubový, bekyně velkohlavá, houbové choroby – václavka smrková, tracheomykózní onemocnění dubu). Důsledkem poškození je výše nahodilých těžeb. Podíl nahodilých těžeb v celkové těžbě je velmi vysoký - 48,8%.
Významnější škody způsobené větrem jsou z let 1976, 1987, 1990 a 1993. Nejvíce byly postiženy exponované lokality na hlinitých půdách edafických kategorií G (podmáčená), O (oglejená), B (bohatá, včetně W - ultrabazická), H (hlinitá), D (humusem obohacená) a S (středně bohatá), které se stávaly ohniskem plošného polomu. Směr bořivého větru je hlavně od Z-SZ(JZ).
Poškození kultur okusem zvěří je rozdílné podle jednotlivých lokalit v závislosti na zazvěření honiteb. Nejvíce trpí listnaté dřeviny, a to  dub, buk, javor, lípa, z jehličnatých dřevin nejvíce smrk (modřín též vytloukáním spárkaté).
Chronické žíry přetrvávají s rozdílnou intenzitou již 30 let. V letech 1992-1995 se žíry značně vystupňovaly, nyní je obaleč dubový na úrovni základního stavu.
Primární hniloby na smrku jsou rozšířeny v oblasti na bohatých půdách třetihorních vyvřelin. Převládají hniloby měkké. Projevuje se závislost na věku a lesním typu. Nejvíce jsou poškozeny kulturní smrčiny. Podle charakteru hniloby se většinou jedná o infekci václavkou. Ze závěrů statistického šetření vyplynul optimální střední mýtní věk pro smrk na uvedených typech 78 let.
Ve většině dospívajících a dospělých dubových porostech se nacházejí stromy se zřetelnými příznaky onemocnění tracheomykózou. Průběh poškozování porostů má chronický charakter.

 
Dřeviny vyžadující pozornost
Celá CHKO České středohoří je v podstatě krajinou kulturní, se zbytky původních ekosystémů. Z hlediska lesního hospodářství je proto nutné zachovat ty druhy dřevin, které jsou původní pro ten který ekosystém. Vzhledem ke stávajícím přírodním podmínkám a k sílícímu tlaku vlivů lidské činnosti je možné považovat téměř všechny druhy za potenciálně ohrožené.

Druhy kriticky ohrožené
Jedle bělokorá: v současné době vymírající druh, v posledních letech však zjištěny případy přirozeného zmlazení. Tento trend podporuje Správa CHKO České středohoří v rámci dotačních titulů PPK financováním ochrany jedle v oplocenkách (příp. individuální ochranu) a tvorbu podokapových školek (zdroj autochtonních populací). Do nově zpracovávaných LHP je jedle  opět uváděna v cílové dřevinné skladbě.
Jilmy: silně zdecimované stavy vlivem grafiózy. V menší míře snaha o příměs do genových základen. Správa CHKO ČS bude usilovat o založení semenného sadu.
Jeřáb český:  endemit Českého středohoří (Milešovka, Kletečná, Lipská hora, Sedlo).

Druhy vyžadující pozornost
Vrby: vlivem regulace toků a zanedbání údržby břehových porostů dochází k redukci vrb a jejich nahrazováním hospodářskými dřevinami. V rámci revitalizace říčních systémů je nutné požadovat větší procento zastoupení těchto dřevin. Aktivně je chráněna vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia) v PP Babinské louky.
Břek obecný: nutno provést podrobnou inventarizaci, zhodnotit možnost využití.

Lesnictví a ochrana přírody
Opatření ochrany přírody a krajiny, směřovaná do oblasti lesního hospodářství, jsou velmi často shodná se zájmy řádného lesního hospodáře. Jedná se především o zvyšování ekologické stability lesů (tj. druhové a věkové rozrůzněnosti, biologické  diverzity).
Základním předpokladem úspěchu je všestranná spolupráce všech zúčastněných subjektů, zbavená všech emocí a předsudků, založená na odbornosti a profesionalitě.
Jedním ze zdánlivých rozporů je pouze časový horizont pro realizaci jednotlivých dílčích opatření. Z tohoto důvodu je strategie plánu péče o CHKO České středohoří resp. její  lesnická část zpracována ve třech časových rovinách: opatření krátkodobá, střednědobá  a dlouhodobá. Jednotlivé fáze jsou pak rozděleny na opatření, která může zajistit Správa CHKO ČS vlastní činností, dále opatření zajišťovaná prostřednictvím působení S CHKO ČS jako orgánu státní správy nebo prostřednictvím krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí  a Ministerstva zemědělství a nakonec  na opatření, jejichž ovlivnění je mimo funkční a úřední dosah S CHKO ČS.
Zásady lesnické činnosti jsou zpracovány pro jednotlivé zóny odstupňované ochrany přírody CHKO.

Zásady lesnické činnosti v I.zóně
Lesnická činnost je omezena na dílčí zásahy, které směřují k rekonstrukci ploch s porosty stanovištně nevhodných dřevin. Na celé ploše první zóny musí být lesnická činnost zaměřena k ochraně přírodních společenstev a posilování jejich autoregulačních schopností. Porosty v první zóně je třeba z hlediska budoucích pěstebních zásahů rozlišit do tří skupin :

a) porosty přirozené a porosty blízké přirozenému stavu (tzn. různověké, s vyvinutými etážemi atd.) ponechat zcela přirozenému vývoji, pouze v případě hrozby rozpadu ekosystému přijmout opatření dle konkrétních podmínek (v podmínkách  CHKO České středohoří se jedná pouze o fragmenty v maloplošných CHÚ).
V souladu se zněním § 8 odst. 2 a 3 zařadit tyto porosty do kategorie lesů zvláštního
 určení.

b) porosty s vyhovující dřevinnou skladbou nebo porosty s dřevinnou skladbou, která se jen minimálně odlišuje od skladby přirozené (hospodářským zásahem vyloučit nepůvodní dřeviny), ale ve kterých se hospodařilo. Tyto porosty převést postupně na porosty různověké a víceetážové s optimální dřevinnou skladbou pomocí citlivé výchovy a poté ponechat přirozenému vývoji s minimálními zásahy člověka.
V souladu se zněním § 8 odst. 2 a 3 zařadit tyto porosty do kategorie lesů zvláštního určení.

c) porosty s nevyhovující dřevinnou skladbou (tzn. monokultury jehličnanů na nepůvodních stanovištích, případně porosty se zanedbatelným zastoupením listnatých dřevin) postupně rekonstruovat na porosty s přirozenou dřevinnou skladbou. V daném případě je možné použít hospodářský způsob pasečný, formu holosečnou maloplošnou (v případě jehličnatých
monokultur) nebo formu podrostní (v případě smíšených porostů, kde bude po proclonění
zachována listnatá složka a případné zbytky jedle). V takto obnovených porostech se bude citlivou výchovou směřovat k vytvoření různověkých, víceetážových porostů s optimální dřevinnou skladbou, které se budou blížit přirozenému stavu a budou poté ponechány přirozenému vývoji s minimálními zásahy člověka.V případě kalamitní situace je třeba přijmout samostatné rozhodnutí.
V souladu se zněním § 8 odst. 2 a 3 zařadit tyto porosty do kategorie lesů zvláštního určení.
 
Zásady lesnické činnosti ve II.zóně
V dlouhodobém výhledu bude většina ploch druhé zóny převedena do přírodě blízkého stavu, kde začnou působit autoregulační mechanismy. Tento proces bude iniciován pomocí hospodářských opatření, jejichž účelem bude docílení druhové a věkové rozrůzněnosti.
Porosty ve II.zóně lze z hlediska budoucích pěstebních zásahů rozdělit do dvou skupin, které jsou v podstatě totožné se skupinami b) a c) v I.zóně a platí pro ně stejný návrh lesnické činnosti. Porosty skupiny a) se vyskytují ve II.zóně zcela výjimečně v maloplošných chráněných územích či v lokalitách evidovaných ochranou přírody. Zde se jejich management řídí speciálními plány péče.

 
Zásady lesnické činnosti ve III. a IV. zóně
Tato zóna zahrnuje přechodová území mezi přírodní krajinou a krajinou intenzivně zemědělsky využívanou, příp. ochranářsky méně hodnotnými celky. Zastoupeny jsou hospodářsky využívané lesy v rozlehlých zemědělských komplexech, lesy na svazích údolí Labe, Ploučnice a Bíliny, lesy v severní části CHKO . V dlouhodobém časovém horizontu je uvažováno se zařazením vybraných komplexů III zóny do II. zóny CHKO ČS. V případě změny zonace bude většina lesních porostů IV. zóny převedena do zóny III.

Z hlediska současného stavu a budoucích zásahů je třeba porosty ve III. zóně rozdělit do dvou skupin :
a) porosty s vyhovující dřevinnou skladbou nebo porosty s dřevinnou skladbou jen málo pozměněnou.Tyto porosty postupně převést na porosty různověké a víceetážové s optimální dřevinnou skladbou pomocí citlivé výchovy a poté v nich takto hospodařit, omezit velikost holosečí na výšku stromu

b) porosty s nevyhovující skladbou, tzn. monokultury či směsi jehličnanů, exoty, akátiny, příp. porosty se zanedbatelným zastoupením listnatých dřevin, postupně rekonstruovat na porosty s přirozenou dřevinnou skladbou. Zde je možné použít hospodářský způsob pasečný, formu holosečnou maloplošnou (v případě čistě jehličnatých porostů) nebo formu podrostní (v případě smíšených porostů, kde bude po proclonění zachována listnatá složka ). V těchto porostech se bude citlivou výchovou směřovat k vytvoření různověkých, víceetážových porostů s optimální dřevinnou skladbou, které se budou blížit přirozenému stavu a poté se v nich bude trvale hospodařit tímto způsobem.
  
Popis opatření v různých věkových třídách

Kultury až mlaziny:
- podpora dřevin odpovídající přirozené dřevinné skladbě
- podporovat vývoj korun a rozvoj diferenciace korunové úrovně
- zvýšení statické stability

Tyčoviny a předmýtní kmenoviny:
- výchovnými zásahy ovlivnit druhovou skladbu a statickou odolnost porostu
- ve starších porostech - podpora fruktifikace, vývoj stromových korun, v odpovídajících porostních typech vytvoření spodního patra
 
 Mýtní porosty:
- zahájení a rychlost obnovy posuzovat v návaznosti na ostatní porosty
- doba obmýtí u stanovištně vhodných porostů bude prodloužena o 10-20 let oproti modelu
- prodloužení obnovní doby
- zjemnění hospodářského způsobu
- přirozené zmlazení
- obnovní cíl - přiblížení skladby blízké přirozené
- umělá obnova - provenienčně vhodné sazenice
- statické zpevnění porostů
- uchování nik pro ohrožené druhy živočichů, závislé na rozpadavých stádiích dřeva, existence hub a epifytů

Shrnutí
Veškeré uvedené požadavky představují výchozí podklady především pro zpracování oblastních plánů rozvoje lesa, dále pak pro zpracování lesních hospodářských plánů či lesních hospodářských osnov. Konkrétní opatření v jednotlivých porostech projedná S CHKO ČS s vlastníkem (uživatelem) pozemku a zpracovatelem příslušné dokumentace.

Regionální pracoviště Správa CHKO  České středohoří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt