Array

Klimatické poměry

Klimatické poměry Českého středohoří jsou přes jeho menší rozlohu mimořádně pestré.  Část Českého středohoří s nadmořskou výškou do 300 m n.m.  (Lounsko,  Litoměřicko, okolí Ústí nad Labem) spadá dle E. Quitta  (1971) do teplé klimatické oblasti, území  s nadmořskou výškou zhruba mezi 300 - 600 m n.m. do  mírně teplé klimatické oblasti a  část  s nadmořskou výškou nad 600 m n.m. (okolí Milešovky) pak do oblasti chladné.

Ve skutečnosti se ovšem na celém území Středohoří projevuje jakási klimatická  mozaika, která je dána utvářením a členitostí terénu, tj. zejména výškovým  převýšením, svažitostí a orientací svahů vůči světovým stranám. Výrazně se v ní proto projevují  strmé lokální gradienty  (výrazné  změny  fyzikálních veličin na krátké vzdálenosti), expoziční klima (je dáno různou orientací svahů vůči světovým stranám, kdy zejména jižně a severně exponované svahy dostávají rozdílné množství světla, tepla a srážek), teplotní inverze (typické např. pro  údolí Labe či Bíliny na podzim a v zimě, kdy se na dně údolí v důsledku prochlazování přízemní vrstvy vzduchu hromadí těžký studený vzduch a teprve nad ním je lehčí teplý vzduch) a specifické  fenomény, jako jsou výdechy teplého vzduchu z rozsedlin na straně jedné  a výdechy studeného vzduchu  z podmrzajících sutí  na straně druhé apod. Tato mozaikovitost je zřetelná zvláště v Milešovkém středohoří, klima Verneřického středohoří  je jednotnější, ale  i zde jsou patrné značné rozdíly především  v jižní části.

Celá západní část CHKO leží krom toho ve srážkovém stínu Krušných hor a patří mezi nejsušší oblasti ČR. Srážkový stín je meteorologický jev způsobený působením horských celků, které znemožňují přenášet převládajícím větrům vlhkost. Oblačnost se na návětrné straně hor zachytí a zde také spadne většina srážek. Závětrná strana je pak podstatně sušší.  Při převážně severozápadním proudění tak většina srážek spadne již na návětrné straně  Krušných hor a v prostoru  na závětrné straně  (tedy např.  Podkrušnohorská pánev,  Lounsko, Žatecko apod).  se projevuje jejich nedostatek.

 

Povětrnostní údaje charakterizující klima Českého středohoří:    

Průměrné roční teploty se ve Středohoří pohybují mezi 9°C (Ústí nad Labem) a 5,1°C (vrchol Milešovky). Děčín - Libverda má roční průměr 8,3°C, Litoměřice 8,5°C, Lenešice 8,6°C. Nejvyšší vrcholy bořislavské části Kostomlatského středohoří mají roční průměry kolem 6°C, javorská část Ústeckého středohoří pod 7°C, chladnější je i okolí Bukové hory, Sedla, Dlouhého vrchu, Varhoště. Také na Verneřicku a na Polevském hřebenu (přechází do CHKO Lužické hory) se roční průměry pohybují mezi 6 až 7°C. Nejteplejším měsícem je červenec (Ústí nad Labem 18,8°C, Lenešice 18,8 °C, Litoměřice 18,3 °C, Děčín - Libverda 18,1 °C). Vrchol Milešovky má dlouhodobý červencový průměr jen 14,6 °C, několik vrcholů Kostomlatského středohoří, Javorský vrch a nejvyšší vrcholy Litoměřického středohoří pod 16 °C. Průměrné lednové teploty se na většině míst pohybují mezi - 1 až - 2 °C, nejnižší jsou na Milešovce, - 4,3°C.

Průměrné roční množství srážek v Českém středohoří vykazuje výrazný gradient od jihozápadu k severovýchodu, od 450 mm do více než 800 mm. Jen lokality v okolí Milešovky dosahují roční průměry přes 600 mm (Milešov 607 mm, vlastní vrchol Milešovky pak jen 564 mm - nespolehlivost měření srážek v extrémně větrné poloze). Prakticky celé Verneřické středohoří má naproti tomu roční průměry vyšší než 600 mm, okolí České Kamenice pak více než 800 mm. Kromě nadmořské výšky má na množství srážek vliv ještě utváření a členitost terénu a expozice svahů ke světovým stranám (návětrnost či závětrnost). Srážkově nejbohatším měsícem je červenec, kdy spadne nejvíce vody v bouřkových lijácích. Nejživější bouřková činnost je na Milešovce (ročně více než 30 dní s bouřkou, asi 75 bouřkových hodin). Doba trvání slunečního svitu se v CHKO ČS měří na Milešovce, kde slunce svítí průměrně 1753 hodin v roce, což je 39 % astronomicky možného slunečního svitu.

Nejvyšší vrcholy Českého středohoří se vyznačují velkým počtem větrných dní. Vrchol Milešovky má mimořádnou větrnost z hlediska celého území republiky. Proudění vzduchu se dá charakterizovat převahou větrů ze západní poloviny horizontu. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou na území CHKO ČS vykazuje velké místní rozdíly a pohybuje se kolem 40 - 60. Milešovka má průměr 110 dní v roce se souvislou sněhovou pokrývkou. Průměrná výška sněhové pokrývky činí 10 - 40 cm.

Na vrcholu Milešovky byla za účelem meteorologických pozorování a měření zřízena r. 1904 observatoř, která tam pracuje dodnes.

Regionální pracoviště Správa CHKO  České středohoří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt