Array
čeština english polszczyzna

Flora

České středohoří je řazeno k nejbohatším botanickým územím České republiky, je křižovatkou rostlinných druhů, šířících se při dlouhodobějších změnách podnebí (během vlhčích a teplejších období se šířily druhy atlantické od západu, během sušších období druhy kontinentální z východu). Rozmanité přírodní podmínky (rozmanitost hornin, reliéf krajiny, rozdíly v klimatu i mikroklimatu) umožňují výskyt teplomilných prvků ponticko-pannonských, submediteránních, sarmatských, prvků atlantských i montánních.

       Mozaika společenstev je velmi pestrá, zahrnující biotopy velmi suché, travnaté, skalní stepi, teplomilné doubravy, suťové lesy, bučiny, vlhké louky i menší rašeliniště. Některé druhy přečkaly podmínky ledových dob, např. kapradinka skalní (Woodsia ilvensis), lomikámen trsnatý (Saxifraga rosacea), játrovka Targionia hypophylla). S návratem suchého období se sem dostaly druhy jihoruských stepí - např. kozinec bezlodyžný (Astragalus excapus), koniklec otevřený (Pulsatilla patens) a některé druhy kavylů (Stipa sp.). Vyskytují se zde i význačné relikty a okrajové lokality rozšíření některých druhů, např  nejzápadnější lokality trávy ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum).

       Jižní část (Lounsko-labské středohoří) patří k nejteplejším a nejsušším oblastem v Čechách. Jižní a východní svahy neovulkanitů jsou porostlé kavylovými porosty. Vyskytují se zde všechny „české druhy“ kavylů (Stipa sp.) a endemická varieta kavylu sličného (Stipa pulcherrima var. nudicostata) popsaná na Rané. Stepní porosty jsou reprezentovány i dalšími vzácnými druhy: kozinec dánský (Astragalus danicus), k. bezlodyžný (A. excapus), k. rakouský (A. austriacus), vlnice chlupatá (Oxytropis pilosa), divizna brunátná (Verbascum phoeniceum), ovsíř stepní (Helictotrichon desertorum), violka obojaká (Viola ambigua). Severní svahy jsou zde porostlé lesíky s bohatým keřovým patrem (hlohy, růže, svída krvavá, dřín obecný). Místy se vyskytují šipákové doubravy. Úplně chybějí bučiny. Na úpatích vulkanitů se vyskytují tzv. „bílé stráně“, na jejichž bohatý minerální podklad je vázána celá škála vzácných druhů, např. tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), pětiprstka hustokvětá (Gymnadenia densiflora)

       Centrální část (Milešovské středohoří) je přechodem mezi oběma krajními okresy. Podnebí Milešovského středohoří je mírně vlhčí a oceáničtější. Tuto část pohoří charakterizují především porosty doubrav a dubohabrových hájů. Na severních a severovýchodních svazích vyšších poloh se vyskytují bučiny, mnohdy přeměněné na kulturní smrčiny. Na částech území jsou uchovány podhorské louky s výskytem ohrožených a vzácných druhů: hadí mord nízký (Scorzonera humilis),  kostřava ametystová (Festuca amethystina), kosatec sibiřský (Iris sibirica). Naprosto ojedinělé jsou zbytky tzv. babinských orchideových luk v prostoru katastru bývalé vsi Babiny I s množstvím prstnatce májového (Dactylorhiza majalis), zvonovce liliolistého (Adenophora liliifolia), tolije bahenní (Parnassia palustris), kosatce sibiřského (Iris sibirica)  a dalšími.

       Severní část (Verneřické středohoří) se nachází v severovýchodní části Středohoří a je odlišná vlhčím, chladnějším klimatem i jiným krajinným reliéfem. Floristické složení této části území je také odlišné. Chybí tu typické xerotermofyty, zbytky teplomilnějších druhů tu nacházejí útočiště jen na jižně exponovaných skalách a sutích. Jedná se např. o druhy: válečka prapořitá (Brachypodium pinnatum), dobromysl obecná (Origanum vulgare). Význačnými biotopy této části pohoří jsou luční porosty a lesní mokřiny s výskytem vlhkomilných druhů, př. kuklíkem potočním (Geum rivale), prstnatcem Fuchsovým (Dactylorhiza fuchsii). Lesní porosty jsou zastoupeny bučinami se strdivkou nící(Melica nutans), věsenkou nachovou(Prenanthes purpurea), kyčelnicí cibulkonosnou (Dentaria bulbifera), k. devítilistou (D. enneaphyllos), místy i měsíčnicí vytrvalou (Lunaria rediviva) v podrostu. Z ostatních porostů se uplatňují suťové lesy s převahou klenu, místy se objevují doubravy. Ve společenstvu olšin podél mnoha vodních toků  jsou velmi bohaté populace bledule jarní (Leucojum vernum), podél Lučního potoka u Vinného přistupuje i ladoňka vídeňská (Scilla vindobonensis) . Ve zbytcích se dochovaly vlhké louky s prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis), upolínem nejvyšším (Trollius altissimus).

       V Českém středohoří se nachází lokality následujících Evropsky významných druhů rostlin: střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), zvonovec liliolistý (Adenophora liliifolia), koniklec otevřený(Pulsatilla patens) a kavyl olysalý(Stipa zalesskii). Celkem je v Českém středohoří zaznamenán výskyt 170 ohrožených druhů rostlin.

Správa CHKO České středohoří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt