Array
Regionální pracoviště Správa CHKO  České středohoří >> Aktuality >> Modrásek hořcový – kukačka mezi motýly

Modrásek hořcový – kukačka mezi motýly

Modrásek hořcový – kukačka mezi motýly

31.7.2019

Modrásek hořcový (Phengaris alcon) je kriticky ohrožený až vymírající druh eurosibiřské fauny. Jeho výskyt u nás zaznamenal drastický úbytek a v dnešní době přežívá jen na hrstce nevelkých lokalit.

Je to dáno převážně jeho složitou biologií, životními cykly a vysokými nároky na charakter obývaných stanovišť, které vlivem dnešního způsobu hospodaření (využívání krajiny) téměř vymizely.

mapka

V České republice žijí dvě formy modráska hořcového. Modrásek hořcový pravý žije převážně na vlhkých, živinově chudých loukách, slatinách a rašeliništích, kde jeho živnou rostlinou je hořec hořepník a modrásek hořcový Rebelův, který obývá sušší louky či pastviny a jeho živnou rostlinou je hořec křížatý.

 

obrazek1 obrazek2 obrazek3 obrazek4

 

Morfologie modráska hořcového (z leva: samec m. h. pravý, samice m. h. pravý, samec m. h. Rebelův, samice m. h. Rebelův) – www.lepidoptera.cz

Životní cyklus modráska hořcového je přinejmenším fascinující. Všechno to začíná někdy od konce června do začátku srpna, kdy si dospělý sameček musí najít samičku, spářit se a naklást vajíčka. Každý pár to vše musí zvládnout za pouhé tři dny. Poté jejich život končí. Z vajíček, nalepených na listech a květech hořců, se vylíhnou malé housenky, které se prokoušou do květu a živý se asi tři týdny obsahem semeníku. V podvečer za nižší teploty se housenky prokoušou květem a spadnou na zem, kde v přestrojení za mravenčí larvy čekají, zda si je adoptuje právě mravenčí dělnice z rodu Myrmica. V opačném případě vyschnou či se stanou potravou jiných mravenců. Oproti ostatním dravým modráskům, kterým se pouze stačí bez povšimnutí dostat do mraveniště a následně ho vydrancovat, má modrásek hořcový vychytralejší strategii. Housenky napodobují vzhled i vůni mravenčích larev, a proto je dělnice krmí a ošetřují. Aby si zajistily tu nejlepší péči, dokáží napodobit zvuk mravenčí královny, díky tomu je v případě nebezpečí mravenčí dělnice zachraňují přednostně. Mravenci se o housenky starají někdy až dva roky. Na jaře či v létě se zakuklí a jakmile se vylíhnou v dospělého motýla, musejí se co nejdříve vyhrabat z mraveniště ven, než je překvapení mravenci napadnou. I proti tomu jsou částečně chráněni chlupy a šupinami na křídlech, které se při stisku kusadly ulamují. Někdy ani při tak velkolepé péči během života v mraveništi nemusejí mít housenky vyhráno. Pokud se v blízkosti mraveniště objeví samička lumka, je s modráskem amen. Snadno čichem zjistí jeho přítomnost, vleze dovnitř, útočné mravence přiměje k boji mezi sebou svými feromony, nerušeně vyhledá housenku a naklade do ní svá vajíčka.

Postupně jak se naše krajina měnila, úrodné podmáčené louky se odvodňovaly a posléze přeměnily v ornou půdu, svažité hůře dostupné sušší pastviny se nechaly zarůst a dobytek se stáhl do nížin blíže k obydlí, se poztrácela i vhodná stanoviště pro modrásky. Přestože leckdy dokázali překonat i dvoukilometrovou vzdálenost, aby nalezli vhodnější lokalitu, to bohužel nestačilo. Jejich stanoviště se zmenšovala a vzdálenost mezi nimi se stávala nedosažitelnou. Tak jednotlivé populace naprosto vymizely. V dnešní době se velmi malé populace zachovaly jen na lučních enklávách špatně dostupných pro těžkou mechanizaci. Abychom je mohli navrátit zpátky do krajiny, je zapotřebí promyšlený specifický management nahrazující někdejší extenzivní obhospodařování.

Zásadním předpokladem je systém vzájemně propojených různorodých stanovišť s výskytem hořců a mravenců v nezapojeném nízkém porostu alespoň o velikosti 0,25 až 0,5 ha. Na těchto lokalitách je důležité vyhnout se těžké mechanizaci a spíše zvolit extenzivní či krátkodobou mírně intenzivní pastvu nebo ostrůvkovité ruční kosení. Samotné celoplošné kosení by pouze podpořilo hustější travní drn a následně zánik živných rostlin. Jednou za čas na jaře se nemusíme vyhýbat ani extenzivnímu přepasení skotem, který rozruší trsy dominantních trav a tak napomůže šíření hořců. Veškeré zásahy by měly probíhat mozaikovitě v ploše i v čase, aby bylo zachováno dostatečné množství hořců a zajištěno přežití mravenců. Na ploše s dominantním výskytem hořců je vyloučeno kosení od 10. června do 20. srpna. Mechanické narušování drnu vláčením je vhodné provádět jednou za 2-3 roky v zimním období, kdy jsou housenky i mravenci ukryti hlouběji pod povrchem půdy. Populace lze podpořit i rozšířením takto prováděných zásahů na blízké okolí a tvorbou průletových koridorů mezi nimi.

 

Zdroj:

Laštůvka, Z.; Liška, J. (2011). Komentovaný seznam motýlů České republiky. Annotated checklist of moths and butterflies of the Czech Republic (Insecta: Lepidoptera). Vydání 1. Brno: Biocont Laboratory . 148 s.

Mapování a ochrana motýlů České republiky (2015): Maculinea alcon, online [2019-07-03], Dostupné na. http://www.lepidoptera.cz/motyli/modrasek-horcovy-maculinea-alcon-denis-schiffermueller-1775

Mapování a ochrana motýlů České republiky (2015): Maculinea alcon rebeli, online [2019-07-03], Dostupné na. http://www.lepidoptera.cz/motyli/modrasek-horcovy-rebeluv-maculinea-alcon-rebeli-hirschke-1904

Pech P. & Horák J. (2017): Fascinující těžkost soužití našich specializovaných modrásků s mravenci. Živa, 65(6): 309–313.

Uřičář J., Jongepierová I. & T. E. Vondřejc (2016): Zásady péče o významné druhy motýlů Bílých Karpat. Vydání 1. Veselí nad Moravou: ZO ČSOP Bílé Karpaty a AOPK ČR RP SCHKO Bílé Karpaty. 51 s,.

Uřičář J. (2013): Plán managementu druhu. Modrásek hořcový (Phengaris alcon). AOPK ČR. 15 s.

Regionální pracoviště Správa CHKO  České středohoří

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt